홈 > 진행중인 법회 > 해피스님의 경전해설1

해피스님의 경전해설1

Re: 「이전에도 지금도(pubbe … etarahi …)」의 용례

0 480 2019.07.27 18:29

[2] 오온(五蘊) 또는 육외입처(六外入處)의 성질에 대해 서술하는 경우

 

1. 오온(五蘊)의 성질 ㅡ attadīpasuttaṃ (SN 22.43-스스로 섬이 됨 경)

http://sutta.kr/bbs/board.php?bo_table=nikaya06_03_01&wr_id=101

 

그러나 비구들이여, ()의 무상(無常), 변화, 바램, 소멸을 알아서 이전의 색()도 현재의 색()도 모두 무상(無常)하고 고()이고 변하는 것이라고 이렇게 이것을 있는 그대로 바른 지혜로 보는 자에게 수비고우뇌(愁悲苦憂惱)가 버려진다. 그것들의 버림으로부터 동요하지 않고, 동요하지 않는 자는 행복하게 머문다. 비구들이여, 행복하게 머무는 자는 부분적으로 꺼진 자라고 불린다.(오온(五蘊)에 반복)

 

2. 육외입처(六外入處)의 성질 ㅡ saḷāyatanavibhaṅgasuttaṃ(MN 137-육처(六處) 분석 경)

http://sutta.kr/bbs/board.php?bo_table=nikaya05_14_07&wr_id=1

 

“tattha katamāni cha nekkhammasitāni somanassāni? rūpānaṃtveva aniccataṃ viditvā vipariṇāmavirāganirodhaṃ, ‘pubbe ceva rūpā etarahi ca sabbe te rūpā aniccā dukkhā vipariṇāmadhammā’ti evametaṃ yathābhūtaṃ sammappaññāya passato uppajjati somanassaṃ. yaṃ evarūpaṃ somanassaṃ idaṃ vuccati nekkhammasitaṃ somanassaṃ. . imāni cha nekkhammasitāni somanassāni.

 

여기서 무엇이 여섯 가지 출리에 연결된 만족인가? ()들의 무상(無常), 변화, 바램, 소멸을 알아서 이전의 색()도 현재의 색()도 모두 무상(無常)하고 고()이고 변하는 것이라고 이렇게 이것을 있는 그대로 바른 지혜로 보는 자에게 만족이 일어난다. 이러한 만족이 출리에 연결된 만족이라고 불린다.(여섯에 반복)이것이 여섯 가지 출리에 연결된 만족이다.

 

“tattha katamāni cha nekkhammasitāni domanassāni? rūpānaṃtveva aniccataṃ viditvā vipariṇāmavirāganirodhaṃ, ‘pubbe ceva rūpā etarahi ca sabbe te rūpā aniccā dukkhā vipariṇāmadhammā’ti evametaṃ yathābhūtaṃ sammappaññāya disvā anuttaresu vimokkhesu pihaṃ upaṭṭhāpeti ‘kudāssu nāmāhaṃ tadāyatanaṃ upasampajja viharissāmi yadariyā etarahi āyatanaṃ upasampajja viharantī’ti iti anuttaresu vimokkhesu pihaṃ upaṭṭhāpayato uppajjati pihapaccayā domanassaṃ. yaṃ evarūpaṃ domanassaṃ idaṃ vuccati nekkhammasitaṃ domanassaṃ. saddānaṃtveva ... pe ... gandhānaṃtveva... rasānaṃtveva... phoṭṭhabbānaṃtveva... dhammānaṃtveva aniccataṃ viditvā vipariṇāmavirāganirodhaṃ, ‘pubbe ceva dhammā etarahi ca sabbe te dhammā aniccā dukkhā vipariṇāmadhammā’ti evametaṃ yathābhūtaṃ sammappaññāya disvā anuttaresu vimokkhesu pihaṃ upaṭṭhāpeti ‘kudāssu nāmāhaṃ tadāyatanaṃ upasampajja viharissāmi yadariyā etarahi āyatanaṃ upasampajja viharantī’ti iti anuttaresu vimokkhesu pihaṃ upaṭṭhāpayato uppajjati pihapaccayā domanassaṃ. yaṃ evarūpaṃ domanassaṃ idaṃ vuccati nekkhammasitaṃ domanassaṃ. imāni cha nekkhammasitāni domanassāni.

 

여기서 무엇이 출리에 연결된 불만족인가? ()들의 무상(無常), 변화, 바램, 소멸을 알아서 이전의 색()도 현재의 색()도 모두 무상(無常)하고 고()이고 변하는 것이라고 이렇게 이것을 있는 그대로 바른 지혜로 보면서 위없는 해탈에 대한 부러움을 일으킨다. ‘성자들이 지금 증득하여 머무는 그런 경지를 나는 언제 증득하여 머물게 될 것인가?’라고 이처럼 위없는 해탈들에 대한 부러움을 일으키기 때문에 그 부러움으로 인해 불만족이 일어난다. 이러한 불만족이 출리에 연결된 불만족이라고 불린다.(여섯에 반복)이것이 여섯 가지 출리에 연결된 불만족이다.

 

“tattha katamā cha nekkhammasitā upekkhā? rūpānaṃtveva aniccataṃ viditvā vipariṇāmavirāganirodhaṃ, ‘pubbe ceva rūpā etarahi ca sabbe te rūpā aniccā dukkhā vipariṇāmadhammā’ti evametaṃ yathābhūtaṃ sammappaññāya passato uppajjati upekkhā. yā evarūpā upekkhā, rūpaṃ sā ativattati. tasmā sā upekkhā ‘nekkhammasitā’ti vuccati. saddānaṃtveva... gandhānaṃtveva... rasānaṃtveva... phoṭṭhabbānaṃtveva... dhammānaṃtveva aniccataṃ viditvā vipariṇāmavirāganirodhaṃ, ‘pubbe ceva dhammā etarahi ca sabbe te dhammā aniccā dukkhā vipariṇāmadhammā’ti evametaṃ yathābhūtaṃ sammappaññāya passato uppajjati upekkhā. yā evarūpā upekkhā, dhammaṃ sā ativattati. tasmā sā upekkhā ‘nekkhammasitā’ti vuccati. imā cha nekkhammasitā upekkhā.

 

여기서 무엇이 출리에 연결된 평정인가? 그러나 색()들의 무상(無常), 변화, 바램, 소멸을 알아서 이전의 색()도 현재의 색()도 모두 무상(無常)하고 고()이고 변하는 것이라고 이렇게 이것을 있는 그대로 바른 지혜로 보는 자에게 평정이 일어난다. 이러한 평정은 색()을 넘어선다. 그러므로 이러한 평정이 출리에 연결된 것이라고 불린다.(여섯에 반복)이것이 여섯 가지 출리에 연결된 평정이다.

Comments