홈 > 서적출판 > 주제의 확장

주제의 확장

주제의 확장 ― 「samatho ca vipassanā ca 사마타와 위빳사나」

▣ 주제의 확장 ― 「samatho ca vipassanā ca 사마타와 위빳사나」


1. saṅgītisuttaṃ, dukaṃ (DN 33.5-합송경, 두 가지로 구성된 법)


“atthi kho, āvuso, tena bhagavatā jānatā passatā arahatā sammāsambuddhena dve dhammā sammadakkhātā. tattha sabbeheva saṅgāyitabbaṃ, na vivaditabbaṃ, yathayidaṃ brahmacariyaṃ addhaniyaṃ assa ciraṭṭhitikaṃ, tadassa bahujanahitāya bahujanasukhāya lokānukampāya atthāya hitāya sukhāya devamanussānaṃ. katame dve?


 “도반들이여, 아시는 분 보시는 분 그분 세존-아라한-정등각에 의해 바르게 선언된 하나로 구성된 법들이 있습니다. 거기서 오직 모두에 의해 합송되어야 하며, 분쟁을 해서는 안 됩니다. 그래야 이 범행이 오래 유지되고 오래 머물 것입니다. 이것이 많은 사람의 이익을 위하고 많은 사람의 행복을 위하고, 세상을 연민하고, 신과 인간의 번영과 이익과 행복을 위하는 것입니다. 그러면 무엇이 둘로 구성된 법입니까?


samatho ca vipassanā ca 사마타와 위빳사나


2. dasuttarasuttaṃ, dve dhammā (DN 34.3-두 가지 법)


“dve dhammā bahukārā, dve dhammā bhāvetabbā, dve dhammā pariññeyyā, dve dhammā pahātabbā, dve dhammā hānabhāgiyā, dve dhammā visesabhāgiyā, dve dhammā duppaṭivijjhā, dve dhammā uppādetabbā, dve dhammā abhiññeyyā, dve dhammā sacchikātabbā.

 

두 가지 법은 많은 것을 만들고, 두 가지 법은 닦아야 하고, 두 가지 법은 완전히 알아야 하고, 두 가지 법은 버려야 하고, 두 가지 법은 퇴보로 이끌고, 두 가지 법은 진보로 이끌고, 두 가지 법은 꿰뚫기 어렵고, 두 가지 법은 생기게 해야 하고, 두 가지 법은 실답게 알아야 하고, 두 가지 법은 실현해야 합니다.


(kha) “katame dve dhammā bhāvetabbā? samatho ca vipassanā ca. ime dve dhammā bhāvetabbā.

 

어떤 두 가지 법을 닦아야 합니까? 사마타와 위빳사나. 이 두 가지 법을 닦아야 합니다.


3. mahāvacchasuttaṃ (MN 73-왓차 큰 경)


acirūpasampanno kho panāyasmā vacchagotto addhamāsūpasampanno yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. ekamantaṃ nisinno kho āyasmā vacchagotto bhagavantaṃ etadavoca — “yāvatakaṃ, bhante, sekhena ñāṇena sekhāya vijjāya pattabbaṃ, anuppattaṃ taṃ mayā; uttari ca me bhagavā dhammaṃ desetū”ti. “tena hi tvaṃ, vaccha, dve dhamme uttari bhāvehi — samathañca vipassanañca. ime kho te, vaccha, dve dhammā uttari bhāvitā — samatho ca vipassanā ca — anekadhātupaṭivedhāya saṃvattissanti.


그런데 구족계를 받은 지 오래지 않아서, 구족계를 받은 지 보름 만에 왓차곳따 존자는 세존에게 왔다. 와서는 세존에게 절한 뒤 한 곁에 앉았다. 한 곁에 앉은 왓차곳따 존자는 세존에게 이렇게 말했다. — “대덕이시여, 유학(有學)의 지(知)와 유학의 명(明)으로 성취해야 하는 만큼을 저는 성취하였습니다. 세존께서는 저에게 법을 더 설해주십시오.”라고. “그렇다면, 왓차여, 그대는 사마타와 위빳사나의 두 가지 법을 더 닦아야 한다. 왓차여, 그대가 사마타와 위빳사나의 이 두 가지 법을 더 닦으면 다양한 요소의 꿰뚫음으로 이끌릴 것이다. 


4. dhammā abhiññā bhāvetabbā ― 실답게 안 뒤에 닦아야 하는 법들 


1) abhiññāsuttaṃ (AN 4.254-실다운 지혜 경) ⇒ 「심층적 사성제(四聖諦)」


“cattārome, bhikkhave, dhammā. katame cattāro? atthi, bhikkhave, dhammā abhiññā pariññeyyā; atthi, bhikkhave, dhammā abhiññā pahātabbā; atthi, bhikkhave, dhammā abhiññā bhāvetabbā; atthi, bhikkhave, dhammā abhiññā sacchikātabbā.

 

비구들이여, 네 가지 이런 법들이 있다. 어떤 넷인가? 비구들이여, 실답게 안 뒤에 완전히 알아야 하는 법들이 있다. 비구들이여, 실답게 안 뒤에 버려야 하는 법들이 있다. 비구들이여, 실답게 안 뒤에 닦아야 하는 법들이 있다. 비구들이여, 실답게 안 뒤에 실현해야 하는 법들이 있다.


“katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā pariññeyyā? ‘pañcupādānakkhandhā’ tissa vacanīyaṃ, seyyathidaṃ — rūpupādānakkhandho, vedanupādānakkhandho, saññupādānakkhandho, saṅkhārupādānakkhandho, viññāṇupādānakkhandho. ime dhammā abhiññā pariññeyyā.


비구들이여, 무엇이 실답게 안 뒤에 완전히 알아야 하는 법들인가? 오취온이라고 말해야 한다. 즉 색취온(色取蘊), 수취온(受取蘊), 상취온(想取蘊), 행취온(行取蘊), 식취온(識取蘊)이다. 이것이 실답게 안 뒤에 완전히 알아야 하는 법들이다.


“katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā pahātabbā? avijjā ca bhavataṇhā ca — ime dhammā abhiññā pahātabbā.


비구들이여, 무엇이 실답게 안 뒤에 버려야 하는 법들인가? 무명(無明)과 유애(有愛) ― 이것이 실답게 안 뒤에 버려져야 하는 법들이다.


“katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā bhāvetabbā? samatho ca vipassanā ca — ime dhammā abhiññā bhāvetabbā.


비구들이여, 무엇이 실답게 안 뒤에 닦아야 하는 법들인가? 사마타와 위빳사나 ― 이것이 실답게 안 뒤에 닦아야 하는 법들이다.


“katame, bhikkhave, dhammā abhiññā sacchikātabbā? vijjā ca vimutti ca — ime dhammā abhiññā sacchikātabbā.


비구들이여, 무엇이 실답게 안 뒤에 실현해야 하는 법들인가? 명(明)과 해탈(解脫) ― 이것이 실답게 안 뒤에 실현해야 하는 법들이다.


2) mahāsaḷāyatanikasuttaṃ (MN 149-육처(六處)에 속한 큰 경) 


“tassa evaṃ imaṃ ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bhāvayato cattāropi satipaṭṭhānā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi sammappadhānā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi iddhipādā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, pañcapi indriyāni bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, pañcapi balāni bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, sattapi bojjhaṅgā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti.


이렇게 이 여덟 요소로 구성된 성스러운 길을 닦는 그에게 사념처(四念處)도 닦아져 완성되고, 사정근(四正勤)도 닦아져 완성되고, 사여의족(四如意足)도 닦아져 완성되고, 오근(五根)도 닦아져 완성되고, 오력(五力)도 닦아져 완성되고, 칠각지(七覺支)도 닦아져 완성된다.


“tassime dve dhammā yuganandhā vattanti — samatho ca vipassanā ca. so ye dhammā abhiññā pariññeyyā te dhamme abhiññā parijānāti. ye dhammā abhiññā pahātabbā te dhamme abhiññā pajahati. ye dhammā abhiññā bhāvetabbā te dhamme abhiññā bhāveti. ye dhammā abhiññā sacchikātabbā te dhamme abhiññā sacchikaroti.


그에게 이런 두 가지 연결된 법인 사마타와 위빳사나가 나타난다. 그는 실답게 안 뒤에 완전히 알아야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 완전히 안다. 그는 실답게 안 뒤에 버려야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 버린다. 그는 실답게 안 뒤에 닦아야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 닦는다. 그는 실답게 안 뒤에 실현해야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 실현한다. 


… 「심층적 사성제(四聖諦)」 반복 … 


3) āgantukasuttaṃ (SN 45.159-객사(客舍) 경)


“seyyathāpi, bhikkhave, āgantukāgāraṃ. tattha puratthimāyapi disāya āgantvā vāsaṃ kappenti, pacchimāyapi disāya āgantvā vāsaṃ kappenti, uttarāyapi disāya āgantvā vāsaṃ kappenti, dakkhiṇāyapi disāya āgantvā vāsaṃ kappenti, khattiyāpi āgantvā vāsaṃ kappenti, brāhmaṇāpi āgantvā vāsaṃ kappenti, vessāpi āgantvā vāsaṃ kappenti, suddāpi āgantvā vāsaṃ kappenti; evameva kho, bhikkhave, bhikkhu ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bhāvento ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bahulīkaronto ye dhammā abhiññā pariññeyyā, te dhamme abhiññā parijānāti, ye dhammā abhiññā pahātabbā, te dhamme abhiññā pajahati, ye dhammā abhiññā sacchikātabbā, te dhamme abhiññā sacchikaroti, ye dhammā abhiññā bhāvetabbā, te dhamme abhiññā bhāveti.


“비구들이여, 예를 들면 객사에는 동에서 온 사람들이 묵기도 하고, 서에서 온 사람들이 묵기도 하며, 북에서 온 사람들이 묵기도 하며, 남에서 온 사람들이 묵기도 한다. 끄샤뜨리야들이 와서 묵기도 하고, 바라문들이 와서 묵기도 하며, 와이샤들이 와서 묵기도 하며, 수드라들이 와서 묵기도 한다. 이처럼, 비구들이여, 비구가 여덟 요소로 구성된 성스러운 도(道)를 닦고 여덟 요소로 구성된 성스러운 도(道)를 많이 행할 때 실답게 안 뒤에 완전히 알아야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 완전히 알고, 실답게 안 뒤에 버려야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 버리고, 실답게 안 뒤에 실현해야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 실현하고, 실답게 안 뒤에 닦아야 하는 법들을 실답게 안 뒤에 닦는다.


… 「심층적 사성제(四聖諦)」 반복 …


5. piṇḍapātapārisuddhisuttaṃ (MN 151-탁발 음식의 청정 경)


“puna caparaṃ, sāriputta, bhikkhunā iti paṭisañcikkhitabbaṃ — ‘bhāvitā nu kho me samatho ca vipassanā cā’ti? sace, sāriputta, bhikkhu paccavekkhamāno evaṃ jānāti — ‘abhāvitā kho me samatho ca vipassanā cā’ti, tena, sāriputta, bhikkhunā samathavipassanānaṃ bhāvanāya vāyamitabbaṃ. sace pana, sāriputta, bhikkhu paccavekkhamāno evaṃ jānāti — ‘bhāvitā kho me samatho ca vipassanā cā’ti, tena, sāriputta, bhikkhunā teneva pītipāmojjena vihātabbaṃ ahorattānusikkhinā kusalesu dhammesu.


다시, 사리뿟따여, 비구는 이렇게 숙고해야 한다. ― ‘나에게 사마타와 위빳사나는 닦아졌는가?’라고. 사리뿟따여, 만약 숙고하는 비구가 ‘나에게 사마타와 위빳사나는 닦아지지 않았다.’라고 안다면, 사리뿟따여, 사마타와 위빳사나를 닦기 위해 노력해야 한다. 사리뿟따여, 만약 숙고하는 비구가 ‘나에게 사마타와 위빳사나는 닦아졌다.’라고 안다면, 사리뿟따여, 그 비구는 선법들에서 밤낮으로 이어지는 공부를 통해 희열과 환희로 머물러야 한다.


6. dutiyakāmabhūsuttaṃ (SN 41.6-까마부 경2)


“sādhu, bhante”ti kho citto gahapati āyasmato kāmabhussa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ kāmabhuṃ uttariṃ pañhaṃ apucchi — “saññāvedayitanirodhasamāpattiyā pana, bhante, kati dhammā bahūpakārā”ti? “addhā kho tvaṃ, gahapati, yaṃ paṭhamaṃ pucchitabbaṃ taṃ pucchasi. api ca tyāhaṃ byākarissāmi. saññāvedayitanirodhasamāpattiyā kho, gahapati, dve dhammā bahūpakārā — samatho ca vipassanā cā”ti. 


“감사합니다, 대덕이시여.”라고 찟따 장자는 까마부 존자의 말을 즐거워하고 만족해한 뒤에 까마부 존자에게 이어지는 질문을 했다. — “대덕이시여, 상수멸의 증득을 위해 큰 도움이 되는 법들은 몇 가지입니까?” “장자여, 참으로 그대는 먼저 질문되어야 하는 것을 물었습니다. 그렇다 해도 나는 설명하겠습니다. 장자여, 상수멸의 증득을 위해 큰 도움이 되는 두 가지 법이 있습니다. — 사마타와 위빳사나입니다.”


7. samathavipassanāsuttaṃ (SN 43.2-사마타-위빳사나 경)


“asaṅkhatañca vo, bhikkhave, desessāmi asaṅkhatagāmiñca maggaṃ. taṃ suṇātha. katamañca, bhikkhave, asaṅkhataṃ? yo, bhikkhave, rāgakkhayo dosakkhayo mohakkhayo — idaṃ vuccati, bhikkhave, asaṅkhataṃ. katamo ca, bhikkhave, asaṅkhatagāmimaggo? samatho ca vipassanā ca. ayaṃ vuccati, bhikkhave, asaṅkhatagāmimaggo ... pe .... 


“비구들이여, 그대들에게 무위(無爲)와 무위로 이끄는 길을 설할 것이다. 그것을 들어라. 비구들이여, 무엇이 무위(無爲)인가? 비구들이여, 탐(貪)이 부서지고, 진(嗔)이 부서지고, 치(癡)가 부서진 것 ― 비구들이여, 이것이 무위(無爲)라고 불린다. 그러면 비구들이여, 무엇이 무위로 이끄는 길인가? 사마타와 위빳사나. 비구들이여, 이것이 무위로 이끄는 길이라고 불린다.


비구들이여, 이렇게 나는 무위와 무위에 이르는 길을 설했다. 비구들이여, 제자들을 위해 베푸는 자인 스승이 행해야 하는 것을, 연민하기 때문에, 나는 그대들을 위해서 했다. 비구들이여, 나무 밑이 있고, 빈집이 있다. 비구들이여, 선(禪)을 하라. 방일(放逸)하지 마라. 나중에 뉘우침이 있게 하지 마라. 이것이 그대들을 위한 우리의 교본(敎本-이어지는 가르침)이다.


8. bālavaggo (AN 2.22-32 – 어리석은 자 품)


“dve me, bhikkhave, dhammā vijjābhāgiyā. katame dve? samatho ca vipassanā ca. samatho, bhikkhave, bhāvito kamattha manubhoti? cittaṃ bhāvīyati. cittaṃ bhāvitaṃ kamatthamanubhoti? yo rāgo so pahīyati. vipassanā, bhikkhave, bhāvitā kamatthamanubhoti? paññā bhāvīyati. paññā bhāvitā kamatthamanubhoti? yā avijjā sā pahīyati. rāgupakkiliṭṭhaṃ vā, bhikkhave, cittaṃ na vimuccati, avijjupakkiliṭṭhā vā paññā [na (PTS)] bhāvīyati. iti kho, bhikkhave, rāgavirāgā cetovimutti, avijjāvirāgā paññāvimuttī”ti.


비구들이여, 두 가지 법은 명(明)과 연결된다. 무엇이 둘인가? 사마타와 위빳사나이다. 비구들이여, 사마타를 닦을 때 어떤 이익을 경험하는가? 심(心)이 닦아진다. 심(心)을 닦을 때 어떤 이익을 경험하는가? 탐(貪)이 버려진다. 비구들이여, 위빳사나를 닦을 때 어떤 이익을 경험하는가? 지혜가 닦아진다. 지혜를 닦을 때 어떤 이익을 경험하는가? 무명(無明)이 버려진다. 비구들이여, 탐(貪)에 오염된 심(心)은 해탈하지 못한다. 또는 무명(無明)에 오염된 지혜는 닦아진다[닦아지지 못한다(PTS)]. 이렇게, 비구들이여, 탐(貪)의 바램으로부터 심해탈(心解脫)이 있고, 무명(無明)의 바램으로부터 혜해탈(慧解脫)이 있다.“


9. samāpattivaggo (AN 2.164-180-증득 품)


“dveme, bhikkhave, dhammā. katame dve? samatho ca vipassanā ca. ime kho, bhikkhave, dve dhammā”.


비구들이여, 이런 두 가지 법이 있다. 어떤 두 가지인가? 사마타와 위빳사나 ― 비구들이여, 이런 두 가지 법이 있다.


10. rāgapeyyālaṃ (AN 2.231-232-246-탐(貪)의 반복)


“rāgassa, bhikkhave, abhiññāya dve dhammā bhāvetabbā. katame dve? samatho ca vipassanā ca. rāgassa, bhikkhave, abhiññāya ime dve dhammā bhāvetabbā”ti.


비구들이여, 탐(貪)의 실다운 지혜를 위하여 두 가지 법을 닦아야 한다. 어떤 둘인가? 사마타와 위빳사나이다. 비구들이여, 탐(貪)의 실다운 지혜를 위하여 이런 두 가지 법을 닦아야 한다.


• 대상인 불선법(不善法)들 - 17가지


탐(貪-rāga)-진(嗔-dosa)-치(癡-moha)-화(kodha)-원한(upanāha)-위선(makkha)-악의(paḷāsa)-질투(issa)-인색(macchariya)-사기(māya)-교활(sāṭheyya)-고집(thambha)-격분(sārambha)-자기화(māna)-오만(atimāna)-잠김(mada)-방일(pamāda) 


• 목적 - 10가지


실다운 지혜(abhiññā)-완전한 지혜(pariññā)-완전한 부서짐(parikkhaya)-버림(pahāna)-부서짐(khaya)-무너짐(vaya)-바램(virāga)-소멸(nirodha)-포기(cāga)-놓음(paṭinissagga)


• 성취 방법 — 각각의 모음(둘~열하나)마다 다르게 제시되고 있는데, 일곱 가지 보리분법 모두를 포함함.


11. dhammikasuttaṃ (AN 6.54-담미까 경)


evañhi te, brāhmaṇa dhammika, sikkhitabbanti.


담미까 바라문이여, 이렇게 공부해야 한다.”


“sunetto mūgapakkho ca, aranemi ca brāhmaṇo.
kuddālako ahu satthā, hatthipālo ca māṇavo.


수넷따와 무가빡카와 아라네미 바라문,

스승인 꿋달라까와 제자인 핫티빨라가 있었다.


“jotipālo ca govindo, ahu sattapurohito.
ahiṃsakā atītaṃse, cha satthāro yasassino.


조띠빨라 고윈다는 일곱 왕의 종교 고문이었고,

이들 유명한 여섯 스승은 과거에 비폭력을 실천했다.


“nirāmagandhā karuṇedhimuttā, kāmasaṃyojanātigā.
kāmarāgaṃ virājetvā, brahmalokūpagā ahuṃ.


건강한 냄새를 가졌고, 비(悲)로 해탈하였으며, 소유[욕(慾)]의 족쇄를 극복한 그들은 

욕탐(慾貪)을 바래게 한 뒤에 범천의 세상에 태어났다.


“ahesuṃ sāvakā tesaṃ, anekāni satānipi.
nirāmagandhā karuṇedhimuttā, kāmasaṃyojanātigā.
kāmarāgaṃ virājetvā, brahmalokūpagā ahuṃ.


그들에게 수백 명의 제자가 있었다.

건강한 냄새를 가졌고, 비(悲)로 해탈하였으며, 소유[욕(慾)]의 족쇄를 극복한 그들은 

욕탐(慾貪)을 바래게 한 뒤에 범천의 세상에 태어났다.


“yete isī bāhirake, vītarāge samāhite.
paduṭṭhamanasaṅkappo, yo naro paribhāsati.
bahuñca so pasavati, apuññaṃ tādiso naro.


탐(貪)에서 벗어나고 삼매에 든 그들 외도의 스승들에 대해

의(意)의 거친 사유로써 비난하는 사람

그런 사람은 많은 악덕(惡德)을 쌓는다.


“yo cekaṃ diṭṭhisampannaṃ, bhikkhuṃ buddhassa sāvakaṃ.
paduṭṭhamanasaṅkappo, yo naro paribhāsati.
ayaṃ tato bahutaraṃ, apuññaṃ pasave naro.


만약 부처님의 제자인 견해를 갖춘 비구를 

의(意)의 거친 사유로써 비난하는 사람

그 사람은 그것보다 더 많은 악덕(惡德)을 쌓는다.


“na sādhurūpaṃ āsīde, diṭṭhiṭṭhānappahāyinaṃ.
sattamo puggalo eso, ariyasaṅghassa vuccati.


좋은 성품을 가지고, 견해의 토대를 버린 사람을 공격하지 말라.

그는 성스러운 상가의 일곱 번째 사람(*)이라고 불린다. 


(*) ①아라한과-②아라한도-③불환과-④불환도-⑤일래과-⑥일래도-⑦예류과-⑧예류도 ― 그러므로 견해를 갖춘 자는 예류과(豫流果)를 성취한 자 즉 예류자(預流者)인 것을 알 수 있습니다.


“avītarāgo kāmesu, yassa pañcindriyā mudū.
saddhā sati ca vīriyaṃ, samatho ca vipassanā.


소유에 대한 탐(貪)에서 벗어나지 못하고, 다섯 가지 기능들이 약한,

그러나 믿음과 사띠와 정진 그리고 사마타와 위빳사나가 있는


“tādisaṃ bhikkhumāsajja, pubbeva upahaññati.
attānaṃ upahantvāna, pacchā aññaṃ vihiṃsati.


그런 비구를 공격하면 먼저 해침당한다. 

자신을 해치고 나서 나중에 남을 해친다. 


“yo ca rakkhati attānaṃ, rakkhito tassa bāhiro.
tasmā rakkheyya attānaṃ, akkhato paṇḍito sadā”ti. dvādasamaṃ. 


자신을 보호하는 사람에게 밖도 보호된다.

그래서 해침 당하지 않은 현명한 사람은 언제나 자신을 보호해야 한다. 

Comments

대원행 2024.07.14 19:36
http://sutta.kr/bbs/board.php?bo_table=nikaya05_15_09&wr_id=2 참조 (맛지마 니까야 관통 법회 ― 151. 탁발 음식의 청정 경[보시의 청정 & 공(空)한 머묾으로 머무는 방법]