홈 > 불교입문 > 업(業)과 업장소멸(業障消滅)

업(業)과 업장소멸(業障消滅)

1. 십악업(十惡業) <살라의 바라문들 경(M41)>

0 1,450 2017.10.01 17:40

1. 십악업(十惡業)

 

몸으로 짓는 세 가지 법에 부합하지 않는 그릇된 행위가 있고, 말로 짓는 네 가지 법에 부합하지 않는 그릇된 행위가 있고, mano로 짓는 세 가지 법에 부합하지 않는 그릇된 행위가 있다.

 

Tividhaṃ kho kāyena adhammacariyāvisamacariyā hoti, catubbidhaṃ vācāya adhammacariyāvisamacariyā hoti, tividhaṃ manasā adhammacariyāvisamacariyā hoti.

 

[신업(身業)] 무엇이 몸으로 짓는 세 가지 법에 부합하지 않는 그릇된 행위인가?

 

“kathañca, gahapatayo, tividhaṃ kāyena adhammacariyāvisamacariyā hoti?

 

여기 어떤 자는 [살생(殺生)] 살아있는 생명을 해친다, 그는 잔인하고 손에 피를 묻히고 죽이고 폭력을 휘두르는 데에 익숙하며 생명들에게 동정심이 없다.

 

idha, gahapatayo, ekacco pāṇātipātī hoti, luddo lohitapāṇi hatappahate niviṭṭho adayāpanno pāṇabhūtesu.

 

[투도(偸盜)] 주지 않는 것을 가진다, 그는 마을에서나 숲 속에서 남의 재산과 재물을 보이지 않게 훔쳐서 가진다.

 

“adinnādāyī kho pana hoti. yaṃ taṃ parassa paravittūpakaraṇaṃ, gāmagataṃ vā araññagataṃ vā, taṃ adinnaṃ theyyasaṅkhātaṃ ādātā hoti.

 

[사음(邪淫)] 삿된 음행(淫行)을 한다. 어머니가 보호하고 아버지가 보호하고 형제가 보호하고 자매가 보호하고 친지들이 보호하고 법으로 보호하고 남편이 있고 몽둥이로 보호하고 심지어 [혼약의 징표로] 화환을 두른 그러한 여인들과 성행위를 한다.

 

“kāmesumicchācārī kho pana hoti. yā tā māturakkhitā piturakkhitā mātāpiturakkhitā bhāturakkhitā bhaginirakkhitā ñātirakkhitā gottarakkhitā dhammarakkhitā sassāmikā saparidaṇḍā antamaso mālāguḷaparikkhittāpi, tathārūpāsu cārittaṃ āpajjitā hoti.

 

[구업(口業)] 무엇이 몸으로 짓는 네 가지 법에 부합하지 않는 그릇된 행위인가?

 

Kathañca catubbidhaṃ vācāya adhammacariyāvisamacariyā hoti? 

 

[망어(妄語)] 장자들이여, 여기 어떤 자는 거짓말을 한다. 그는 법정에서나 회의에서나 친척들 사이에서나 조합원들 사이에서나 왕실 앞에서 증인으로 출두하여, ‘오시오, 선남자여, 그대가 아는 것을 말해 주시오.’라고 질문을 받는다. 그러면 그는 알지 못하면서 나는 압니다.’라고 말하고, 알면서 나는 알지 못합니다.’라고 말한다. 보지 못하면서 나는 봅니다.’라고 말하고, 보면서 나는 보지 못합니다.’라고 말한다. 이와 같이 자기의 목적을 위해서나 남의 목적을 위해서나 어떤 세속적인 이득을 위해 고의로 거짓말을 한다.

 

idha, gahapatayo, ekacco musāvādī hoti. sabhāgato vā parisāgato vā, ñātimajjhagato vā pūgamajjhagato vā rājakulamajjhagato vā, abhinīto sakkhipuṭṭho ‘ehambho purisa, yaṃ jānāsi taṃ vadehī’ti, so ajānaṃ vā āha ‘jānāmī’ti, jānaṃ vā āha ‘na jānāmī’ti, apassaṃ vā āha ‘passāmī’ti, passaṃ vā āha ‘na passāmī’ti. iti attahetu vā parahetu vā āmisakiñcikkhahetu vā sampajānamusā bhāsitā hoti.

 

[양설(兩舌)] 그는 이간질을 한다. 그는 여기서 듣고 이들을 이간시키려고 저기서 말한다. 저기서 듣고 저들을 이간시키려고 여기서 말한다. 이처럼 화합하는 자들을 이간시키고 이간을 조장한다. 그는 불화를 좋아하고 불화를 기뻐하고 불화를 즐기며 불화를 일으키는 말을 한다.

 

“pisuṇavāco kho pana hoti. ito sutvā amutra akkhātā imesaṃ bhedāya, amutra vā sutvā imesaṃ akkhātā amūsaṃ bhedāya. iti samaggānaṃ vā bhettā, bhinnānaṃ vā anuppadātā, vaggārāmo vaggarato vagganandī vaggakaraṇiṃ vācaṃ bhāsitā hoti.

 

[악구(惡口)] 그는 욕설을 한다. 그는 거칠고 험하고 남을 언짢게 하고 남을 모욕하고 분노에 휩싸이고, 삼매로 이끌지 못하는 그런 말을 한다.

 

“pharusavāco kho pana hoti. yā sā vācā aṇḍakā kakkasā parakaṭukā parābhisajjanī kodhasāmantā asamādhisaṃvattanikā, tathārūpiṃ vācaṃ bhāsitā hoti.

 

[기어(綺語)] 그는 잡담을 한다. 그는 부적절한 시기에 말하고, 사실이 아닌 것을 말하고, 무익한 것을 말하고, 법에 어긋나는 것을 말하고, 율에 어긋나는 것을 말하고, 가슴에 새겨둘 필요가 없는 말을 한다. 그는 이치에 맞지 않고 무절제하며 유익하지 못한 말을 부적절한 시기에 말한다.

 

“samphappalāpī kho pana hoti. akālavādī abhūtavādī anatthavādī adhammavādī avinayavādī. anidhānavatiṃ vācaṃ bhāsitā hoti akālena anapadesaṃ apariyantavatiṃ anatthasaṃhitaṃ. 

 

[의업(意業)] 무엇이 mano로 짓는 세 가지 법에 부합하지 않는 그릇된 행위인가?

 

Kathañca tividhaṃ manasā adhammacariyāvisamacariyā

hoti?

 

[간탐(慳貪)] 장자들이여, 여기 어떤 자는 간탐한다. 그는 , 저 사람의 것이 내 것이라면.’하고 남의 재산과 재물을 간탐한다.

 

idha, gahapatayo, ekacco abhijjhālu hoti, yaṃ taṃ parassa paravittūpakaraṇaṃ taṃ abhijjhātā hoti ‘aho vata yaṃ parassa taṃ mamassā’”ti!

 

[진에(瞋恚)-byāpāda] 분노하는 마음[악의의 마음]이 중생들이 죽어버리기를, 파멸되기를, 파괴되기를, 멸망해 버리기를, 없어져버리기를.’이라고 폭력적 의도[타락한 생각]을 가진다.

 

“byāpannacitto kho pana hoti paduṭṭhamanasaṅkappo ‘ime sattā haññantu vā vajjhantu vā ucchijjantu vā vinassantu vā mā vā ahesun’”ti.

 

[사견(邪見)] 삿된 견해를 가진다. ‘보시도 없고 공물도 없고 제사(헌공)도 없다. 선행과 악행의 업들에 대한 과()도 없고 보()도 없다. 이 세상도 없고 저 세상도 없다. 어머니도 없고 아버지도 없다. 화생하는 중생도 없고 이 세상과 저 세상을 스스로 최상의 지혜로 실현하여 선언하는, 덕스럽고 바른 도를 구족한 사문·바라문들도 이 세상에는 없다.'라는 삿된 견해를 가진다.

 

“micchādiṭṭhiko kho pana hoti viparītadassano ‘natthi dinnaṃ natthi yiṭṭhaṃ natthi hutaṃ, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko natthi paro loko, natthi mātā natthi pitā, natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti.

Comments