홈 > 사회참여/외부특강 > 학술세미나 > 윤회의 진실

학술세미나

[교재] [5] 식(識)의 머묾[viññāṇaṃ patiṭṭhita]을 설하는 경전들

0 557 2018.02.24 17:01

[5] 식(識)의 머묾[viññāṇaṃ patiṭṭhita]을 설하는 경전들


• 유위(有爲)적 행위[행(行)]에 의한 식(識)의 머묾

  → 유(有)[욕유(慾有)-색유(色有)-무색유(無色有)]가 있게 됨.

• 해탈한 비구의 식(識)을 찾아 나선 마라

• 해탈한 비구의 식(識)은 유위(有爲)의 영역에서 헤아려지지 않음


1. paṭhamabhavasuttaṃ (AN 3.77)[존재 경1]


atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca — “bhavo, bhavoti, bhante, vuccati. kittāvatā nu kho, bhante, bhavo hotī”ti?


그때 아난다 존자가 세존께 다가갔다. 가서는 세존께 절을 올리고 한 곁에 앉았다. 한 곁에 앉은 아난다 존자는 세존께 이렇게 말씀드렸다. "세존이시여, '존재, 존재'라고 말합니다. 세존이시여, 도대체 어떻게 존재가 있게 됩니까?" 


“kāmadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho kāmabhavo paññāyethā”ti? “no hetaṃ, bhante”. “iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ hīnāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. 


"아난다여, 욕계(慾界)의 보(報)를 가져오는 업(業)이 없었다면 욕계의 존재[욕유(慾有)]가 알려지겠는가?" "그렇지 않습니다, 세존이시여." "아난다여, 이처럼 업(業)은 들판이고 식(識)은 씨앗이고 갈애(渴愛)는 수분이다. 중생들은 무명(無明)에 덮이고 갈애에 묶여서 저열한 계(界)[욕계(慾界)]에 식(識)을 머물게 한다. 이와 같이 미래에 다시 존재[유(有)]가 되고 태어남이 있다.”


“rūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho rūpabhavo paññāyethā”ti? “no hetaṃ, bhante”. “iti kho ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ majjhimāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. 


"아난다여, 색계(色界)의 보(報)를 가져오는 업(業)이 없었다면 색계의 존재[색유(色有)]가 알려지겠는가?" "그렇지 않습니다, 세존이시여." "아난다여, 이처럼 업(業)은 들판이고 식(識)은 씨앗이고 갈애(渴愛)는 수분이다. 중생들은 무명(無明)에 덮이고 갈애에 묶여서 중간의 계(界)[색계(色界)]에 식(識)을 머물게 한다. 이와 같이 미래에 다시 존재[유(有)]가 되고 태어남이 있다.”


“arūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho arūpabhavo paññāyethā”ti? “no hetaṃ, bhante”. “iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ paṇītāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. evaṃ kho, ānanda, bhavo hotī”ti.


"아난다여, 무색계(無色界)의 보(報)를 가져오는 업(業)이 없었다면 무색계의 존재[무색유(無色有)]가 알려지겠는가?" "그렇지 않습니다, 세존이시여." "아난다여, 이처럼 업(業)은 들판이고 식(識)은 씨앗이고 갈애(渴愛)는 수분이다. 중생들은 무명(無明)에 덮이고 갈애에 묶여서 수승한 계(界)[무색계(無色界)]에 식(識)을 머물게 한다. 이와 같이 미래에 다시 존재[유(有)]가 되고 태어남이 있다. 아난다여, 이렇게 존재가 있다.”


※ 합송경(D33) 하나로 구성된 법들


katamo eko dhammo? sabbe sattā āhāraṭṭhitikā. sabbe sattā saṅkhāraṭṭhitikā.


무엇이 한 가지로 구성된 법인가? 모든 중생은 음식으로 유지된다. 모든 중생은 행(行)으로 유지된다.


2. dutiyabhavasuttaṃ (AN 3.78)[존재 경2]


atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami ... pe ... āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca — “bhavo, bhavoti, bhante, vuccati. kittāvatā nu kho, bhante, bhavo hotī”ti?


그때 아난다 존자가 세존께 다가갔다. 가서는 세존께 절을 올리고 한 곁에 앉았다. 한 곁에 앉은 아난다 존자는 세존께 이렇게 말씀드렸다. "세존이시여, '존재, 존재'라고 말합니다. 세존이시여, 도대체 어떻게 존재가 있게 됩니까?" 


“kāmadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho kāmabhavo paññāyethā”ti? “no hetaṃ bhante”. “iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ hīnāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti”.


"아난다여, 욕계(慾界)의 보(報)를 가져오는 업(業)이 없었다면 욕계의 존재[욕유(慾有)]가 알려지겠는가?" "그렇지 않습니다, 세존이시여." "아난다여, 이처럼 업(業)은 들판이고 식(識)은 씨앗이고 갈애(渴愛)는 수분이다. 중생들은 무명(無明)에 덮이고 갈애에 묶여서 저열한 계(界)[욕계(慾界)]에 의도를 머물게 하고 기대를 머물게 한다. 이와 같이 미래에 다시 존재[유(有)]가 되고 태어남이 있다.”


“rūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho rūpabhavo paññāyethā”ti? “no hetaṃ, bhante”. “iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ majjhimāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti”.


"아난다여, 색계(色界)의 보(報)를 가져오는 업(業)이 없었다면 색계의 존재[색유(色有)]가 알려지겠는가?" "그렇지 않습니다, 세존이시여." "아난다여, 이처럼 업(業)은 들판이고 식(識)은 씨앗이고 갈애(渴愛)는 수분이다. 중생들은 무명(無明)에 덮이고 갈애에 묶여서 중간의 계(界)[색계(色界)]에 의도를 머물게 하고 기대를 머물게 한다. 이와 같이 미래에 다시 존재[유(有)]가 되고 태어남이 있다.”


“arūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho arūpabhavo paññāyethā”ti? “no hetaṃ, bhante”. “iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ paṇītāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. evaṃ kho, ānanda, bhavo hotī”ti.


"아난다여, 무색계(無色界)의 보(報)를 가져오는 업(業)이 없었다면 무색계의 존재[무색유(無色有)]가 알려지겠는가?" "그렇지 않습니다, 세존이시여." "아난다여, 이처럼 업(業)은 들판이고 식(識)은 씨앗이고 갈애(渴愛)는 수분이다. 중생들은 무명(無明)에 덮이고 갈애에 묶여서 수승한 계(界)[무색계(無色界)]에 의도를 머물게 하고 기대를 머물게 한다. 이와 같이 미래에 다시 존재[유(有)]가 되고 태어남이 있다. 아난다여, 이렇게 존재가 있다.”


3. godhikasuttaṃ(SN 4.23)[고디까 경] - 해탈한 비구의 식(識)을 찾아 나선 마라


[마라 빠삐만] “당신의 제자가 죽기를 원하여 [죽을] 결심하였나니 그를 말리기를!

             마음의 이상을 얻지 못한 유학(有學)인데 어떻게 자결을 합니까?“


[부처님] “현자들은 더 이상 삶에 연연하지 않고 이와 같은 행위를 짓기도 하나니

        고디까는 이미 갈애를 뿌리 뽑아 완전한 열반의 경지에 들었도다.“


atha kho bhagavā bhikkhū āmantesi — “āyāma, bhikkhave, yena isigilipassaṃ kāḷasilā tenupasaṅkamissāma yattha godhikena kulaputtena satthaṃ āharitan”ti. “evaṃ, bhante”ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. atha kho bhagavā sambahulehi bhikkhūhi saddhiṃ yena isigilipassaṃ kāḷasilā tenupasaṅkami. addasā kho bhagavā āyasmantaṃ godhikaṃ dūratova mañcake vivattakkhandhaṃ semānaṃ. tena kho pana samayena dhūmāyitattaṃ timirāyitattaṃ gacchateva purimaṃ disaṃ, gacchati pacchimaṃ disaṃ, gacchati uttaraṃ disaṃ, gacchati dakkhiṇaṃ disaṃ, gacchati uddhaṃ, gacchati adho, gacchati anudisaṃ.


그러자 세존께서는 비구들을 불러서 말씀하셨다. “오라, 비구들이여. 우리는 이시길라 산비탈의 검은 바위로 가자. 거기서 좋은 가문의 아들 고디까가 칼로 자살을 하였다.” “그렇게 하겠습니다, 세존이시여.”라고 비구들은 세존께 대답했다. 그때 세존께서는 많은 비구들과 함께 이시길리 산비탈의 검은 바위로 가셨다. 세존께서는 고디까 존자가 침상위에서 몸통이 뒤틀린 채 누워 있는 것을 보셨다. 그 무렵 자욱한 연기와 어둠의 소용돌이가 동쪽으로 움직이고 서쪽으로 움직이고 북쪽으로 움직이고 남쪽으로 움직이고 위로 움직이고 아래로 움직이고 각 방위로 움직이고 있었다. 


atha kho bhagavā bhikkhū āmantesi — “passatha no tumhe, bhikkhave, etaṃ dhūmāyitattaṃ timirāyitattaṃ gacchateva purimaṃ disaṃ, gacchati pacchimaṃ disaṃ, gacchati uttaraṃ disaṃ, gacchati dakkhiṇaṃ disaṃ, gacchati uddhaṃ, gacchati adho, gacchati anudisan”ti? “evaṃ, bhante”. “eso kho, bhikkhave, māro pāpimā godhikassa kulaputtassa viññāṇaṃ samanvesati — ‘kattha godhikassa kulaputtassa viññāṇaṃ patiṭṭhitan’ti? appatiṭṭhitena ca, bhikkhave, viññāṇena godhiko kulaputto parinibbuto”ti.


그러자 세존께서는 비구들을 불러서 말씀하셨다. “비구들이여, 그대들은 여기 자욱한 연기와 어둠의 소용돌이가 동쪽으로 움직이고 서쪽으로 움직이고 북쪽으로 움직이고 남쪽으로 움직이고 위로 움직이고 아래로 움직이고 각 방위로 움직이는 것을 보는가?” “그렇습니다, 세존이시여.”


“비구들이여, 이것은 사악한 마라가 ‘좋은 가문의 아들 고디까의 식(識)은 어디에 머물고 있는가?’라고 좋은 가문의 아들 고디까의 식(識)을 찾고 있는 것이다. 비구들이여, 그러나 좋은 가문의 아들 고디까의 식(識)은 머물지 않고 완전한 열반에 들었다.”


atha kho māro pāpimā beluvapaṇḍuvīṇaṃ ādāya yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ gāthāya ajjhabhāsi —
 
“uddhaṃ adho ca tiriyaṃ, disā anudisā svahaṃ.
anvesaṃ nādhigacchāmi, godhiko so kuhiṃ gato”ti.
“yo dhīro dhitisampanno, jhāyī jhānarato sadā.
ahorattaṃ anuyuñjaṃ, jīvitaṃ anikāmayaṃ.
“jetvāna maccuno senaṃ, anāgantvā punabbhavaṃ.
samūlaṃ taṇhamabbuyha, godhiko parinibbuto”ti.
“tassa sokaparetassa, vīṇā kacchā abhassatha.
tato so dummano yakkho, tatthevantaradhāyathā”ti


그때 마라 빠삐만이 벨루와빤두 비파를 가지고 세존께 다가갔다. 가서는 게송으로 말했다.


“위로 아래로 옆으로 사방팔방으로 찾아보았지만

나는 그를 발견할 수 없으니 도대체 고디까는 어디로 갔는가?”


“지혜를 구족한 그 현자 항상 선정을 기뻐하였나니

목숨에도 탐착하지 않고 밤낮으로 정진했도다.

죽음의 군대를 철저하게 정복하고 다시 태어남으로 되돌아오지 않으며

갈애를 남김없이 뿌리 뽑은 뒤 고디까는 완전한 열반에 들었도다.”


“슬픔에 압도되어 허리의 비파를 떨어뜨리고

의기소침해진 그 약카는 거기서 사라졌노라.”


4. vakkalisuttaṃ (SN 22.87)[왁깔리 경] - 해탈한 비구의 식(識)을 찾아 나선 마라


atha kho te bhikkhū yena bhagavā tenupasaṅkamiṃsu; upasaṅkamitvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. ekamantaṃ nisinnā kho te bhikkhū bhagavantaṃ etadavocuṃ — “vakkali, bhante, bhikkhu ābādhiko dukkhito bāḷhagilāno; so bhagavato pāde sirasā vandati; evañca vadeti — ‘rūpaṃ aniccaṃ. tāhaṃ, bhante, na kaṅkhāmi. yadaniccaṃ taṃ dukkhanti na vicikicchāmi. yadaniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhammaṃ, natthi me tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vāti na vicikicchāmi. vedanā... saññā... saṅkhārā ... viññāṇaṃ aniccaṃ. tāhaṃ, bhante, na kaṅkhāmi. yadaniccaṃ taṃ dukkhanti na vicikicchāmi. yadaniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhammaṃ, natthi me tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vāti na vicikicchāmī’”ti.


그때 비구들은 세존께 다가갔다. 가서는 세존께 절을 올린 뒤 한 곁에 앉았다. 한 곁에 앉은 비구들은 세존께 이렇게 말씀드렸다. ㅡ “세존이시여, 왁깔리 비구가 중병에 걸려 아픔과 고통에 시달리고 있습니다. 지금 그가 세존의 발에 머리 조아려 절을 올립니다. 그리고 이렇게 말씀드립니다. ‘세존이시여, 저는 색(色)이 무상(無常)하다는 것에 대해서 의문이 없습니다. 무상한 그것은 불만족[고(苦)]라는 것에 대해서 의문이 없습니다. 무상하고 불만족이고 변하기 마련인 법에 대해 저에게 용의(用意)나 탐(貪)이나 애정이 없다는 것에 대해서 의문이 없습니다. 저는 수(受)는 … 상(想)은 … 행(行)은 … 식(識)은 무상(無常)하다는 것에 대해서 의문이 없습니다. 무상한 것은 불만족[고(苦)]라는 것에 대해서 의문이 없습니다. 무상하고 불만족이고 변하기 마련인 법에 대해 저에게 용의(用意)나 탐(貪)이나 애정이 없다는 것에 대해서 의문이 없습니다.’”라고.


atha kho bhagavā bhikkhū āmantesi — “āyāma, bhikkhave, yena isigilipassaṃ kāḷasilā tenupasaṅkamissāma; yattha vakkalinā kulaputtena satthamāharitan”ti. “evaṃ, bhante”ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. atha kho bhagavā sambahulehi bhikkhūhi saddhiṃ yena isigilipassaṃ kāḷasilā tenupasaṅkami. addasā kho bhagavā āyasmantaṃ vakkaliṃ dūratova mañcake vivattakkhandhaṃ semānaṃ.


그때 세존께서는 비구들을 불러서 말씀하셨다. ㅡ “비구들이여, 이시길리 산비탈의 검은 바위로 가자. 거기서 좋은 가문의 아들 왁깔리가 칼을 사용해서 스스로 목숨을 끊었다.” “그렇게 하겠습니다, 세존이시여.”라고 비구들은 세존께 대답했다. 세존께서는 많은 비구들과 함께 이시길리 산비탈의 검은 바위로 가셨다. 거기서 세존께서는 왁깔리 존자가 침상 위에서 몸통이 거꾸로 된 채로 엎드려 있는 것을 보셨다. 


tena kho pana samayena dhūmāyitattaṃ timirāyitattaṃ gacchateva purimaṃ disaṃ, gacchati pacchimaṃ disaṃ, gacchati uttaraṃ disaṃ, gacchati dakkhiṇaṃ disaṃ, gacchati uddhaṃ disaṃ, gacchati adho disaṃ, gacchati anudisaṃ. atha kho bhagavā bhikkhū āmantesi — “passatha no tumhe, bhikkhave, etaṃ dhūmāyitattaṃ timirāyitattaṃ gacchateva purimaṃ disaṃ ... pe ... gacchati anudisan”ti. “evaṃ, bhante”. “eso kho, bhikkhave, māro pāpimā vakkalissa kulaputtassa viññāṇaṃ samanvesati — ‘kattha vakkalissa kulaputtassa viññāṇaṃ patiṭṭhitan’ti? appatiṭṭhitena ca, bhikkhave, viññāṇena vakkali kulaputto parinibbuto”ti.


그 무렵 자욱한 연기와 어둠의 소용돌이가 동쪽으로 움직이고 서쪽으로 움직이고 북쪽으로 움직이고 남쪽으로 움직이고 위로 움직이고 아래로 움직이고 각 방향으로 움직이고 있었다. 그러자 세존께서는 비구들을 불러서 말씀하셨다. ㅡ “비구들이여, 그대들은 여기 자욱한 연기와 어둠의 소용돌이가 동쪽으로 움직이고 북쪽으로 움직이고 남쪽으로 움직이고 위로 움직이고 아래로 움직이고 각 방향으로 움직이는 것을 보는가?”


“그렇습니다, 세존이시여.”


“비구들이여, 이것은 사악한 마라가 ‘좋은 가문의 아들 왁깔리의 식(識)은 어디에 머물고 있는가?’라고 좋은 가문의 아들 왁깔리의 식(識)을 찾고 있는 것이다. 비구들이여, 그러나 좋은 가문의 아들 왁깔리의 식(識)은 머물지 않고 완전한 열반에 들었다.”

Comments